Ptejte se svého zastupitele.
Pustila jsem si pusu na špacír před jedním krajským zastupitelem. Postěžovala jsem si mu, jak to jde s kopce s čtenářskou gramotností žáků a studentů, jak nedokáží dát dohromady tři kloudné věty, jak katastrofální je jejich slovní zásoba, jak pohořeli např. v úkolech z verbální logiky. A přidala jsem, jak lhostejní jsou kantoři k výuce ke čtenářství, když jim stačí, že žáček přinese obsah knihy vytištěný z internetu i s údaji v zápatí o tom, z které stránky, který den a v kolik hodin to vytiskl.
Přitakal, pokýval hlavou, podotkl, že na vině je hodně výchova v rodině. Ovšem nakonec z něj vypadla perla ve smyslu: Nejhorší na tom je, že my jsme úplně zapomněli, že v té škole jsou i děti. Neustále vymýšlíme různé vzdělávací programy, schémata, úřadujeme, ... , učitelé jsou z toho otrávení a na děti už nemají sílu.
Jan Ámos se obrací v hrobě ...
