Márinka na netu

Za peníze v Praze nářez ...

Co já jsem to za povaha? Do všeho se hrnu tak řka po hlavě a pak jektám...

Předevčírem jsem celý den čekala na dodavatele s novým počítačem. Nejdříve jsem vyžehlila koš prádla. Nic. Pak jsem napekla dvojitou dávku lineckého. Nikde nikdo. Uvařila oběd, umyla nádobí. Kdeže dodávka! Zakleka a vydrhla koberec. Před domem pusto prázdno. Uvařila jsem si kafe, sedla ke knížce ... v tu ráno zvonek – bedničky jsou tady!. Že já si to kafe neuklohlila hned ráno! Nemusela jsem se tak uondat...

Dnes jsme dostali knihovního jéžiška. Tož jsem ten drobný obolus vzala do dlaně a obešla náměstí. Brýle na čtení, abych je už nekradla manželovi a mohla si číst ty báječné knihy, které jsem si na Vánoce natahala domů. Dva ubrusy s teflonovou úpravou, abych už nemusla prát ty fleky od rajské, kafe a sardinek. Kapr, jmelí, stromek, aby byly tradiční vánoce. Hlava z rezava do blond, nové kalhoty a halenka, abych jim prý v té Praze neudělala ostudu. K tomu pár drobností a kdeže je to oběživo. V oběhu ...

Zítra ráno vstanu (?) ve tři hodiny a vyrazím směrem Kavčí hory. Babské rady praví, že je prý úplně jedno, co do těch kamer budu vykládat. Oni si z toho vystřihnou stejně jen to, co se jim bude hodit do krámu, teda do pořadu. Takže bez přípravy, bez šprtání otázek a odpovědí vyrazím. Toho bohdá nebude, aby se moravská knihovnice zalekla pražských kamer :o).

linkuj.cz vybrali.sme.sk